Martin Wágner
| Martin Wágner | |
|---|---|
.jpg) Martin Wágner (2019) | |
| Narození | 14. června 1980 (44 let) Praha |
| Povolání | fotograf a kurátor |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Wágner (* 14. června 1980 v Praze) je současný český dokumentární fotograf, sběratel historických snímků a spoluzakladatel spolku 400 ASA (2018).
Život a studia
[editovat | editovat zdroj]Dětství prožil v pražských Strašnicích. Studoval Pražskou fotografickou školu a Střední odborné učiliště služeb v Praze 9, kde vyučoval mimo jiné doc. Aleš Kuneš. Absolvoval magisterský stupeň Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě (2013). Jeho manželka Světlana pochází ze Sibiře a mají syna Václava (2013).
Od dětství toužil po návštěvě zemí bývalého Sovětského svazu, na Podkarpatskou Rus se poprvé podíval v roce 1994. Od roku 1997 navštěvoval Rusko a Ukrajinu pravidelně, přičemž se soustředil na neturistické cíle. Fotografoval v místech bývalých sovětských gulagů (např. ve Vorkutě), v komunitách sibiřských starověrců, dále vulkanology na Kurilských ostrovech, transsibiřskou magistrálu, dobývání zlata v Partizansku, ropné vrty na Dálném Východě, sibiřské pastevce sobů, velrybáře na Čukotce, zamrzlý Bajkal, lov kachen na Angaře, plavbu zaoceánské nákladní lodi. Tamní motivy soustředil knihou Siberia (2019). Spolu s kolegy ze spolku 400 ASA Karlem Cudlínem a Janem Dobrovským se podílel na publikaci o Ukrajině Lost Europe (2020). Uspořádal četné samostatné či kolektivní výstavy. Po tři roky vedl fotografickou galerii v Kapli svatého Jana Nepomuckého na Jungmannově náměstí v centru Prahy (2003–2006). Opakovaně uspěl v soutěži Czech Press Photo, naposledy ji obeslal v roce 2011.[1]
Postupně se zaměřil na sledování proměn české krajiny (Lom ČSA), pozůstatků jejího historického osídlení i geologické minulosti (cyklus Lovci zkamenělin) a na fotografování soudobého života (Včelaři).
Wágner provozuje grafické studio specializované na skenování, úpravu a profesionální tisk výstavních fotografií. Mezi jeho stálé klienty patří mimo jiné Karel Cudlín, Jiří Hanke nebo Dana Kyndrová. Zabývá se inovací postupů pro digitální zpracování negativů a společně s ing. Tomášem Mandysem vyvíjí přístroj pro rychlou digitalizaci 35 mm negativů.
Za tři desítky let získal na milion odložených snímků. Založil facebookovou stránku Negativy z popelnice a materiál osobně zachráněný před zapomněním chystá ke knižnímu vydání. Původně soukromé památky se ve zpětném pohledu mění v nadosobní symboly osudů obyvatel střední Evropy.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]
Samostatné výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 2019 Vulkanologové, Galerie 1apůl, Praha, 18. prosinec 2019 až 15. leden 2020[2]
Kolektivní výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 2019 – 400 ASA: FOTOGRAFIE, Národní galerie, Praha, 1. březen – 8. září 2019[3]
- 2020 – 400 ASA: Prostě dokument, Galerie hlavního města Prahy, Dům fofografie, 4. února - 3. května 2020[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Wágnerovy fotografie z Vorkuty v roce 2011. www.czechpressphoto.cz [online]. [cit. 2012-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-15.
- ↑ Martin Wágner : Film Siberia a výstava fotografií Vulkanologové. cs-cz.facebook.com [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
- ↑ 400 ASA : Fotografie. www.ngprague.cz [online]. Národní galerie Praha [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
- ↑ VÝSTAVA: 400 ASA: Prostě dokument [online]. Praha: Galerie hlavního města Prahy, 2020-01-16 [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Wágner na Wikimedia Commons 
Osoba Martin Wágner ve Wikicitátech- Petr Vilgus: Na východ od evropského ráje. Rozhovor z května 2012 pro časopis FOTO
- Profil Martina Wágnera na Czech Photo Gallery
